20. 3. 2016

photo diary #1

I've never done this kind of post before, but everything has to happen "for the first time" at some point of our lives, so here is mine first photo diary. I've managed to collect many pictures in the past week and there is so many stories, which happened and I wish everyone could be there with me, so we could experience it all together (and I wouldn't have to write about it).

Nikdy jsem nenapsala post tohoto typu, ale všechno je jednou poprvý a tak tady je můj první "photo diary". Za poslední týden jsem nasbírala tolik fotek a zážitků, že bych byla nejraději, kdybychom tam všichni mohli být spolu a prožít to všechno dohormady (a já nemusela psát tenhle článek).


We begin with Sunday/Monday, when I got back home from Switzerland. My first skimarathon went really well and nothing hurt me during those 42 km. I set my mind to "enjoy the race, atmosphere and nature around yourself" and 2hours and 55 minutes later I was in the finish line. No doubt about doing the Engadin Skimarathon next year again!

Začneme pondělím, kdy jsem se s mamkou vrátily ze Švajcu. První (ski)marathon se moc povedl a v nic mě v průběhu těch 42 kilometrů nebolelo (juchů aneb ještě nejsem tak stará). Na startu jsem si řekla "užiju si tenhle závod, atmosféru a přírodu okolo" a za 2h a 55 minut jsem byla v cíli ani nevím jak. Není pochyb, že příští rok si to dám znovu!
________



Another picture I have for you is this beautiful view from Adela's home in my favourite Prague's neighbourhood - Vinohrady. Three girls (Anna, Adela and me) stuffed their bellies with delicious food and did, what they can do the best - talked. With couple more hours left in Prague I started to stress about how am I going to transport my bike to Denmark?! Also on Monday I picked up my new dioptric glasses, which I'm fairly in love with. You will see soon on this blog's facebook page, which you better be liking.

Další fotku, kterou tu pro vás mám je tenhle užasný výhled z Adélčina domu v tý nejkrásnější pražský čtvrti - Vinohradech. Tři holky (Anna, Adéla a já) se nacpaly skvělým jídlem a dělaly, co jim jde nejlíp - povídaly si. Do odletu mi zbývalo už jenom pár hodin a já se pomalu, ale jistě mohla začít stresovat ohledně převozu kola do Dánska. No, co vám budu povídat..byl to porod :D. Další věc, co jsem v pondělí stihla bylo vyzvednutí novejch brejlí, který jsou naprosto nádherný. Brzo uvidíte na facebooku, jestli nelajkujete, měli byste.
______

is it a man or is it a plane? / je to muž nebo je to letadlo? #reflection

Now let's talk about bikes. After I had mine second-hand city bike punctured 3 times in just 5 days I said "no, I won't cycle on this piece of s#1t anymore". So that meant bringing my bike from Prague to Denmark in a plane with me. When we got to the airport with my dad I had no idea that it will be such a big problem. We were walking there and back in the airport hall for one hour. But once the workers on the airport realised that yes I am taking the bike with me than they finally started to be helpful. Me and the bike made it in one pice with one transfer in Frankfurt to Aalborg, where we were reunited again. #lovestory

Tak a ted' teda o tom kole. Poté, co moje "second hand city bike" bylo třikrát píchlí během 5 dnů, tak sem řekla, že už jako fakt ne a přivezu si kolo z Prahy, což znamenalo vzít ho s sebou letadlem, když se budu vracet do Dánska. Pro jistotu jsme jeli na letiště o hodinu dříve než obvykle, protože "kdyby se náhodou něco stalo" a ještě, že jsem byla takhle prozíravá. Chodili jsme po letištní hale sem a tam po dobu jedné hodiny. Ale jakmile pracovníkům na letišti došlo, že já jakože teda fakt prostě poletim s kolem, tak najednou začli bejt nápomocní. Já i kolo jsme to i s jedním přestupem ve Frankfurtu zvládli a v Aalborgu se zase sešli bez jediného škrábnutí a pokračovali domů už spolu. #lovestory
______


Ehm, excuse me, but am I really in Denmark? Sun, blue sky and warm air...how did that happen? One thing I can tell you for sure is that we all love it and really appreciate it, because we don't get much sun here in Denmark.

Ehm, vážně jsem v Dánsku? Slunce, modrá obloha a teplý teploty...jak se tohle stalo?! Jednu věc vám teda povim na jistotu, a to že my všichni si to užíváme a vážíme si toho, protože to se v Dánsku tak často nestává.
______


And when the sun is out, we are out too! Drinking beer by the fjord and catching up with my favourite people! Yes yes yes!

A když je slunce venku, tak přece nebudem sedět doma! Takže pivo u fjordu a velký srandy s mejma československejma kamarádama. (holt bratia drží při sobě)
______


And together with sun we found ourselves being out exploring the city. This is inside the Musikkens hus (Music house in translation) and trust me that this building is somehow very surreal. 

A spolu se sluníčkem najednou objevujeme nový místa ve městě. Tohle je uvnitř Musikkens hus (Dům hudby) a nevím proč, tak mi to připomíná Tančící dům v Praze. Taková ta budova, co se tam vůbec nehodí, ale přesto tam je a lidi si jí fotí.
______


Well, when it's so nice than let's go to the beach! Hah, we had a blue sky the whole time we drove to Blokhus, but once we stepped on the beach it was super foggy, but it still has some magic in it too. Check Sara's (or mine)Instagram to see more very beautiful pictures.
Also (!) you can look forward to a little cheeky vlog from this day.

No a když je to sluníčko, tak přeci pojedeme na pláž, ne? Hah, modro bylou celou cestu do Blokhusu, ale jakmile jsme přijeli k pláži, tak najednou mlha všude. Stejně i tohle má něco do sebe. Koukněte na Sáry (nebo můj) Instagram pro další fotky.
A pozor (!) můžete se těšit na malej vlog, kterej jsme natočili.
______


And the last picture of this (already way too long) blogpost is this sunset over the city picture. Sometimes I wish I had better camera than just my iPhone, but you have to work with what you have. The light was incredible. I can tell you that.

A poslední fotka (už z tak až moc dlouhého) článku je tenhle západ sluníčka nad městem. Občas si přeju, abych měla lepší fot'ák než jen iPhone, ale člověk aspoň musí dostat to nejlepší z toho, co má. Světlo bylo naprosto užasný, to mi věřte.
______

THANK YOU SO MUCH for reading this to the end, if managed to do that. You are a hell of a reader! :) Shoudl I do these more often? Let me know in the comments! :)
DĚKUJU MOC za přečtení článku až sem, jestli jste to teda fakt zvládli. Tomu řikám věrnej čtenář! :)
Měla bych tyhle články psát častěji? Dejte mi vědět v komentářích! :)





Žádné komentáře:

Okomentovat