Zobrazují se příspěvky se štítkemtell the story. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemtell the story. Zobrazit všechny příspěvky

20. 3. 2016

photo diary #1

I've never done this kind of post before, but everything has to happen "for the first time" at some point of our lives, so here is mine first photo diary. I've managed to collect many pictures in the past week and there is so many stories, which happened and I wish everyone could be there with me, so we could experience it all together (and I wouldn't have to write about it).

Nikdy jsem nenapsala post tohoto typu, ale všechno je jednou poprvý a tak tady je můj první "photo diary". Za poslední týden jsem nasbírala tolik fotek a zážitků, že bych byla nejraději, kdybychom tam všichni mohli být spolu a prožít to všechno dohormady (a já nemusela psát tenhle článek).


We begin with Sunday/Monday, when I got back home from Switzerland. My first skimarathon went really well and nothing hurt me during those 42 km. I set my mind to "enjoy the race, atmosphere and nature around yourself" and 2hours and 55 minutes later I was in the finish line. No doubt about doing the Engadin Skimarathon next year again!

Začneme pondělím, kdy jsem se s mamkou vrátily ze Švajcu. První (ski)marathon se moc povedl a v nic mě v průběhu těch 42 kilometrů nebolelo (juchů aneb ještě nejsem tak stará). Na startu jsem si řekla "užiju si tenhle závod, atmosféru a přírodu okolo" a za 2h a 55 minut jsem byla v cíli ani nevím jak. Není pochyb, že příští rok si to dám znovu!
________



Another picture I have for you is this beautiful view from Adela's home in my favourite Prague's neighbourhood - Vinohrady. Three girls (Anna, Adela and me) stuffed their bellies with delicious food and did, what they can do the best - talked. With couple more hours left in Prague I started to stress about how am I going to transport my bike to Denmark?! Also on Monday I picked up my new dioptric glasses, which I'm fairly in love with. You will see soon on this blog's facebook page, which you better be liking.

Další fotku, kterou tu pro vás mám je tenhle užasný výhled z Adélčina domu v tý nejkrásnější pražský čtvrti - Vinohradech. Tři holky (Anna, Adéla a já) se nacpaly skvělým jídlem a dělaly, co jim jde nejlíp - povídaly si. Do odletu mi zbývalo už jenom pár hodin a já se pomalu, ale jistě mohla začít stresovat ohledně převozu kola do Dánska. No, co vám budu povídat..byl to porod :D. Další věc, co jsem v pondělí stihla bylo vyzvednutí novejch brejlí, který jsou naprosto nádherný. Brzo uvidíte na facebooku, jestli nelajkujete, měli byste.
______

is it a man or is it a plane? / je to muž nebo je to letadlo? #reflection

Now let's talk about bikes. After I had mine second-hand city bike punctured 3 times in just 5 days I said "no, I won't cycle on this piece of s#1t anymore". So that meant bringing my bike from Prague to Denmark in a plane with me. When we got to the airport with my dad I had no idea that it will be such a big problem. We were walking there and back in the airport hall for one hour. But once the workers on the airport realised that yes I am taking the bike with me than they finally started to be helpful. Me and the bike made it in one pice with one transfer in Frankfurt to Aalborg, where we were reunited again. #lovestory

Tak a ted' teda o tom kole. Poté, co moje "second hand city bike" bylo třikrát píchlí během 5 dnů, tak sem řekla, že už jako fakt ne a přivezu si kolo z Prahy, což znamenalo vzít ho s sebou letadlem, když se budu vracet do Dánska. Pro jistotu jsme jeli na letiště o hodinu dříve než obvykle, protože "kdyby se náhodou něco stalo" a ještě, že jsem byla takhle prozíravá. Chodili jsme po letištní hale sem a tam po dobu jedné hodiny. Ale jakmile pracovníkům na letišti došlo, že já jakože teda fakt prostě poletim s kolem, tak najednou začli bejt nápomocní. Já i kolo jsme to i s jedním přestupem ve Frankfurtu zvládli a v Aalborgu se zase sešli bez jediného škrábnutí a pokračovali domů už spolu. #lovestory
______


Ehm, excuse me, but am I really in Denmark? Sun, blue sky and warm air...how did that happen? One thing I can tell you for sure is that we all love it and really appreciate it, because we don't get much sun here in Denmark.

Ehm, vážně jsem v Dánsku? Slunce, modrá obloha a teplý teploty...jak se tohle stalo?! Jednu věc vám teda povim na jistotu, a to že my všichni si to užíváme a vážíme si toho, protože to se v Dánsku tak často nestává.
______


And when the sun is out, we are out too! Drinking beer by the fjord and catching up with my favourite people! Yes yes yes!

A když je slunce venku, tak přece nebudem sedět doma! Takže pivo u fjordu a velký srandy s mejma československejma kamarádama. (holt bratia drží při sobě)
______


And together with sun we found ourselves being out exploring the city. This is inside the Musikkens hus (Music house in translation) and trust me that this building is somehow very surreal. 

A spolu se sluníčkem najednou objevujeme nový místa ve městě. Tohle je uvnitř Musikkens hus (Dům hudby) a nevím proč, tak mi to připomíná Tančící dům v Praze. Taková ta budova, co se tam vůbec nehodí, ale přesto tam je a lidi si jí fotí.
______


Well, when it's so nice than let's go to the beach! Hah, we had a blue sky the whole time we drove to Blokhus, but once we stepped on the beach it was super foggy, but it still has some magic in it too. Check Sara's (or mine)Instagram to see more very beautiful pictures.
Also (!) you can look forward to a little cheeky vlog from this day.

No a když je to sluníčko, tak přeci pojedeme na pláž, ne? Hah, modro bylou celou cestu do Blokhusu, ale jakmile jsme přijeli k pláži, tak najednou mlha všude. Stejně i tohle má něco do sebe. Koukněte na Sáry (nebo můj) Instagram pro další fotky.
A pozor (!) můžete se těšit na malej vlog, kterej jsme natočili.
______


And the last picture of this (already way too long) blogpost is this sunset over the city picture. Sometimes I wish I had better camera than just my iPhone, but you have to work with what you have. The light was incredible. I can tell you that.

A poslední fotka (už z tak až moc dlouhého) článku je tenhle západ sluníčka nad městem. Občas si přeju, abych měla lepší fot'ák než jen iPhone, ale člověk aspoň musí dostat to nejlepší z toho, co má. Světlo bylo naprosto užasný, to mi věřte.
______

THANK YOU SO MUCH for reading this to the end, if managed to do that. You are a hell of a reader! :) Shoudl I do these more often? Let me know in the comments! :)
DĚKUJU MOC za přečtení článku až sem, jestli jste to teda fakt zvládli. Tomu řikám věrnej čtenář! :)
Měla bych tyhle články psát častěji? Dejte mi vědět v komentářích! :)





6. 3. 2016

Løkken

Take a Czech to the seaside and first thing (s)he will do is going to the beach and make sure the sea is real. Because of living in country, which is not surrounded by sea, we Czechs don't take sea for granted and we might act a bit weird, when we finally make it to the seaside. This weekend we had a training camp with my team and as you may already guessed it, it was by the sea. The city Løkken is located on the west shore of Denmark and it is very touristy in the summer, but now it was pretty much dead. I love this kind a "raugh" beach...dunes, high, dry grass and seagulls.
Right now I am trying to cure all the sore muscles and recover after all the "kage" (cake) we (I) had. Danes have this great habbit of bringing food to the pool...apples, bananas and most importantly homemade cake!

By the way, you can look forward to a video we made on the training camp!

//

Vemte čecha k moři a první co udělá bude, že poběží na pláž. Jelikož je Česká Republika vnitrozemský stát, tak nám nic jinýho než nadšenost "vidim moře vidim moře" nezbejvá. Tenhle víkend jsem jela spolu s týmem na soustředění do městečka Løkken, které leží na západním pobřeží Dánska. V létě je to tu prý přeplněné turisty, ale ted' to tu bylo liduprázné. Miluju tenhle typ pláží...duny, suchá, vysoká tráva a rackové.
Ale ted'ka léčim bolavý ramena a přeplněný břicho domácíma buchtama, které jsme snědli. Dánové mají super tradici v tom, že každý něco na soustředění přiveze...jablka, banány a (hlavně) domácí buchty. :D

Jo a můžete se těšit na video, které jsme na soutředění natočili. :)












stay awesome!

15. 1. 2016

bikes and snow

Kolo a sníh nejde moc dohromady, ale jinak se do školy/na dánštinu/na trénink nedostanu, takže vždycky vyrážim s 10 minutovou rezervou a připravená na nejhorší. Já sníh miluju. Zimu miluju. Jen to kolo bych ráda vyměnila za lyže.

Dneska bylo krásně a já ukecala Simču, aby se mnou šla plavat. Tak jsme vyrazily na bazén, pak na Čínu (rozuměj jídlo) a domů. Fotek po cestě habakuk a já nevim, kterou vybrat na Instagram. #firstworldproblem Jenomže co by to bylo, kdyby se něco nestalo. Moje zadní kolo se totálně rozpadlo a tím pádem je moje kolo ve stavu velice nepojízdném. Ach jo. Nevim co dělat. Kdybych byla doma, tak to mám od táty (nadšeného cyklisty) opravený "raz dva", ale tady je to holt všechno trochu složitější. Přesto jsme se po cestě domů dost nasmály a místo po cyklostezce jsme se rozhodly(nebo spíš já rozhodla, protože Simča je nejztracenější člověk na světě), že půjdeme parkem. Sníh všude a my se jenom smály nad absurdnostma. Simče klouzaly boty, tomu jsem se zase smála já.

//

EN

Bike and snow. These two don't go together, but how else am I supposed to get to school/language center/training? So I take 10 min extra and prepare myself for the worst. I love snow. I love winter. But I would like to change the bike for skis.

Today was such a beautiful day, so I made my roommate Simona to come with me to the pool. We went for a swim, got a Chinese take-away and then headed back home. I took tons of pictures and I right know I can't decide on an Instagram. #firstworldproblem But what would it be if something wouldn't go wrong, am I right? My back wheel in my bike kind of fell apart and that puts my bike into a very unrideable status. Damn. I have no idea what to do. If I would be back in Prague my dad (big cycling enthusiast) would fixed it, but here in Denmark it's just bit more complicated. Anyway, we decided (I mean I decided, because Simona is the most lost person in the world) instead of going on roads, go through the park. Snow was everywhere. As we walked home with our bikes beside us we laughed a lot on any kind of absurdism. Simona's shoes were slippery and I laughed about that (a lot).
















stopa!


stay awesome! 

31. 12. 2015

2015 aka best year so far

Rok utekl jako voda a za pár hodin už budem odpočítávat posledních pár sekund a bouchat šampáno. Každej ted' píše o tom, jak skvělej rok byl rok 2015 a já se přidám, protože co si budem pro mě to byl rok hodně zlomový a také jsem se toho o sobě spoustu naučila.


  • zvládla jsem zkoušku dospělosti - MATURITU!
  • procestovala jsem Portugalsko a Španělsko (vše jen a pouze díky Aničce) 
  • suma sumárum jsem navštívila 7 zemí 
  • přežila sama v hostelu (kterej byl divnej) v Barceloně 
  • byla jsem přijatá na vysokou školu v Dánsku aneb splněnej sen 
  • odstěhovala jsem se do Dánska aneb co si sám neuděláš - nemáš
  • začla jsem se učit dánsky (kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem)
  • no a poslední věc: rozhodla jsem se zveřejnit tenhle blog 

A jelikož jsem se už loni rozhodla nedávat si žádné předsevzetí, tak tím stejným "předsevzetím" skáču i do 2016 a budu prostě taková jaká jsem. Budu Květáček!

HAPPY NEW YEAR 2016!!!

P.S.: asi bych měla vysvětlit toho Květáčka, je to moje přezdívka už od 7. třídy na základce


//


EN

The year passed by so quickly and only few more hours and we'll be counting down last 10 seconds and open up bottles of champagne to welcome the new year. Everybody is writing about how amazing this year has been and I am just gonna go with the flow and say this year has been the best one so far! It has been year full of changes, accomplishments and most importantly I learned a lot about myself.


  • I managed to graduate from gymnasium or as we call it in Czech "passing exam of adulthood" 
  • I travelled through Portugal and Spain (all hail to Anička) 
  • in total I visited 7 countries
  • I survived in a weird hostel in Barcelona
  • I turned 20, so "bye bye my teenage years" and "hello adulthood"
  • I was accepted on University in Denmark a.k.a. dream came true
  • I moved to Denmark and learned how to live on my own
  • I started to learn Danish language
  • and the last thing: I've decided to stop hiding this blog and shot it to the world


And like the last year I've decided not to make any resolutions, so with this tiny "resolution" I'm just gonna be me and only me.


HAPPY NEW YEAR!
















stay awesome!
xx







4. 12. 2015

first words

Dneska jsem si poprvé vyzkoušela, co jsem se za ten měsíc a něco z dánštiny naučila. Ráno na bazénu, když jsem tam zbyla jako poslední, tak na mě začla mluvit paní uklízečka Nic jiného než "Jeg taler kun lidt dansk" aneb "umím jen trochu dánsky" mi nezbývalo. Paní přešla okamžitě do plynulé anličtiny, což mi vzhledem k jejímu věku naprosto vyrazilo dech. Na závěr našeho krátkého rozhovoru jsem se ještě pokusila o trochu dánštiny a tím moje první pořádná "dánská" konverzace skončila.
Svojí dánštinu zkouším hlavně na trénincích. Většinou to vypadá asi takhle: zkusím říct něco v dánštině na trenéra, který se většinou v šoku, že zase "mluvim" dánsky, pěkně rozesměje. Ale musím říct, že se lepšim. Pomalu, ale jistě.

Vi ses!
(Nashle!)

//

EN

I tried today for the first time, what I have learned from Danish language for the past month or so. This morning, when I was the last one on the pool after training, the cleaning lady started talking to me. Only thing, which I was able to say was "Jeg taler kun lidt dansk" a.k.a. "I can speak only little bit danish". The lady changed immediately into fluent English, which amazed me considering her age. At the end of our tiny conversation I tried a bit more of my danish skills and like this... it was over.
I practice my Danish mainly on the pool. It usually looks like this: I try to say something in Danish to my coach, he's in shock that I'm (again) "speaking" Danish, so he laughs...a lot. I have to admit that I'm getting better. Slowly, but surely.

Vi ses!
(See ya!)


28. 10. 2015

summer vlog

Když jsme s Aničkou cestovaly po Portugalsku a Španělsku, tak jsme nejen pořád fotily, ale i natáčely videa. Celé léto jsem se těšila až to všechno dám dohromady do jednoho pořádného vlogu a tady to je.

P.S.: ještě bude druhá část!

//

EN

When me and Anna were travelling in Portugal and Spain we not only took approximately millions of pictures, but we also tried to film some videos. I was looking forward the whole summer to finally edit it and share it with everyone, so here it is!


P.S.: there is gonna be part two as well!



stay awesome!

29. 9. 2015

autumn 2015

Podzim je tu. Nejenom oficiálně podle kalendáře, ale už tomu venku všechno nasvědčuje . Zbarvené listí, studená rána, stmívá se brzy a já už za pár dní nebudu teenager. Před půl rokem jsem se toho čísla "20" hrozně děsila a nechtěla vůbec pomyslet na něco "tak strašnýho", ale postupem času jsem si uvědomila, že už je na čase.  Jsem připravená na to bejt dospělá. (jako vážně jsem právě tohle napsala ?!) Pořád se budu občas (možná víc než občas) chovat jako malý dítě (třeba když uvidim dinosauřího plyšáka) a pořád budu pro rodiče jejich malá Míša a z některejch věcí asi nikdy nevyrostu, ale je to tu a já se tomu nevyhnu at' chci nebo ne.
Letos poprvé budu trávit podzim mimo mojí milovanou Prahu. Poprvé budu slavit narozeniny v cizí zemi, poprvé je oslavím s lidmi, které znám pouhých pár týdnů. Na závěr ale stejně všechno vede k jedné hlavní myšlence a to, co mi tahle nová epizoda života přinese...
tak uvidíme

//

EN

Autumn is here. Not just officially according to a calendar, but you can feel it in the air. Colorful leaves, chilly mornings, early sundowns and I will not be  a teenager anymore. I was so scared about the number "20" and I wasn't ready to accept it, but as the time goes I am ready to hop into the new decade of my life. I am ready to be an adult. (did I really just said that?!) I will still act like a little child sometimes (when I see a dinosaur's plush toy) and I will still be my parent's little Míša and I will probably never grow up from some things, but it is here and I can't avoid it either I want to or not.
This is is going to be my first time, when I spend autumn out of my beloved Prague, first time of celebrating my birthday abroad, first time when I spend my birthday with people, who I know just few weeks. But all of this leads to one bigger thought and that is what this new chapter of my life brings...
let's see




stay awesome! 

29. 6. 2015

Goodbye and hello

CZ

Tenhle post bude trochu ubrečený.
Jedu pryč (už zase) na celé léto. Tentokrát si uvědomuju zase o něco víc, jak mám některé osoby ráda a jak moc mi budou chybět. Přestože se za pár hodin rozbrečim tátovi do náruče, tak se zároveň nemůžu dočkat až budu ve slunném Portugalsku a o pár dnů později v ještě slunnějším Španělsku. Pravděpodobně se upeču, spálím a roztaju, ale za to mi to stojí! :)
Před pár lety jsem nechápala lidi, kteří řikali "nesnášim loučení", ale teď jsem jedna z nich. Následujících pár týdnů uslyšíte o mě a mojí kamarádce Aničce asi hodně, tak si na to honem rychle zvykněte. Já jdu ještě rychle zkontrolovat, co jsem zapomněla zabalit (a stejně určitě něco zapomenu) a hurá na oběd aneb na poslední smažák (ach, jak já ho miluju) a následně na letiště!
Uvidíme se v Lisabonu,
Adios!
//

EN

This post will be sad.
I am leaving Prague (again) for summer. This time I am realizing slightly bit more, how much I love the people, who I'm surrounded with. I will miss them. Even though I will cry few hours later from now, I also cannot wait to be in sunny Portugal and few days later in even sunnier Spain. I will probably be sunburned, hot and dead, but it does definitely worth it!
I used to not understand those "I hate goodbyes" people, but I am definitely one of them now. Guilty as charged. You gonna hear a lot from me and my friend Anna in upcoming weeks, so get used to that. I am gonna check all my luggage now, but I'm sure I forget something, than off to last proper Czech lunch ( aka deep fried cheese I love you so much) and lastly off to airport!
See you in Lisbon,
Adios!





Jana, moje trenérka a druhá máma v jednom / Jana, my coach and my second mom in one person. 




3. 11. 2014

just look around....

...because it is beautiful. Anywhere and everywhere. Just like I did and still do! I found fun in small things like the other day or every single day. Seriously. ( that's why no one will never understands me ). Now, what I actually wanted to tell story about. I spent day and a half on swim competitions ( very good ones actually ) but even though I wanted to go for a little hike the day after. The plan was to go just 45 min. from Prague and just explore places! I remember as a little kid my parents used to take me to mountains every winter and summer ( more than once ) and I actually want to travel back in time kind of. So I want to trip&explore more often. It is definitely worth it!

//

...protože všude je krásně. Tak jako já koukala a pořád koukám! V poslední době se směju i těm nejmenším věcem/největším prkotinám. Fakt že jo. ( proto mě nikdo nikdy nechápe ) Teď k tomu o čem chci vlastně mluvit. O víkendu jsem byla den a půl na závodech ( pátek + sobota, a fakt se závody povedly btw ), ale i tak jsem chtěla v něděli vyrazit na výlet. Plán bylo vyjet kousek za Prahu a jít. Pamatuju si, že mě jako malý dítě rodiče tahaly každý léto a zimu nejednou do hor. Tatry, Krkonoše, Beskydy, Alpy apod. bylo na prázdninovým programu vždycky no a problém je, že bych se k takovýmu životu hned vrátila. Prostě výletovat & objevovat. Stojí to za to. 










Stay awesome!