13. 2. 2016

up in the air

Poprvé jsem letěla letadlem, když mi bylo 16. Spolu s Maruškou a Terkou (aneb my tři holky od bazénu) jsme letěly na pár dní do Londýna. Bylo to v roce 2012 mezi olympiádou a paralympiádou. Pamatuju si, jak jsem se toho prvního letu strašně bála. Musela jsem držet Marušku za ruku s tim, že jí nepustim do tý doby než přistaneme. Nakonec jsem jí pustila asi po 15 minutách, protože to upocený spojení už prostě bylo až moc upocený a hlavně (!) já se přestala bát. Začala jsem si to užívat. Od tý doby se na každý let těším a skončim s 100000 fotek křídla letadla+mraků v telefonu. To si to pak mažte, když je každá nádherná a chcete mít každou na tapetě a všechny dát na Instagram, přestože se od sebe liší minimálně.
Tyhle fotky jsem fotila po cestě zpět do Dánska. Byla to tak trochu challenge od Aničky, která taky to ráno (v 6:50!) letěla. Proč challenge? V předvečer byl maturitní ples našeho úžasného gymnázia aka #PŘÍPOPLES. My jely non-stop aneb z plesu na after party a pak jen pro kufry a hurá ve 4:30 na letiště. Velké dík mamince a babičce Aničky, protože bez nich bych se asi na to letiště nedostala. :D

Mimochodem největší výhoda ranního letu? No přeci to vycházející slunce! <3

//

EN

The first time I flew with airplane was back in 2012, when I was 16. Together with Maruška and Terka (aka the best friends from the pool) we flew to London for couple days in between Olympics and Paralympics. I remember how scared I was. I had to hold Maruška's hand with that I'll keep holding her hand until we land. This very sweaty hand connection ended 15 minutes after take-off, because..well it was just too sweaty and I realized that there is nothing to be afraid of. I started to enjoy the fly above the clouds. Ever since than I'm excited to fly, because it's just amazing feeling to be above clouds. I always take 10000 pictures, which are so hard to delete even they all look-alike and because they are all beautiful and Instagram worthy.
These pictures were taken on the plane on the way back to Denmark. It was a bit of a challenge from Anna, who flew with me to Frankfurt. Why challenge? Well, the evening/night before was our high school's prom, which we could not miss out. So our non-stop experience looked like this: from the prom to after party and than just grabbing our suitcases and at 4:30 off to the airport. Thanks to Anna's mum and grandmother, because without them I wouldn't probably make it to the airport. :D

BTW - the perks of flying in the morning? The absolutely stunning rising sun <3





stay awesome 



Žádné komentáře:

Okomentovat