Barvám neutečeš

CZ

První víkend v září patřil barvám. Teda spíš sobota patřila barvám, ale teď je neděle a já se furt nemůžu zbavit růžové na rukou. V podstatě to byl běžecký závod, ale nemyslím si, že to lidi brali jako závod, ale spíš si to užít! Jak jsem se o téhle akci dozvěděla? No byla to neskutečná náhoda! Ve středu ráno si to tak normálně po tréninku špacíruju do třídy a najednou spatřím plakát inzerující tenhle závod. Tak to honem googlim, jakmile byla ve škole volná chvilka a zároveň sháním nějakou oběť, která by se zúčastnla se mnou.  Když na tuhlectu šílenou akci Maruška kejvla, tak jsem skákala radostí do vzduchu ( imaginárně, pořád jsem byla ve škole ). Tak jsme se obě rychle přes internet registrovaly a bylo to.

Samotný závod byl naprosto skvělý! Dostaly jsme v „závodním balíčku“ sluneční brejle, tríčo, barevný prášek do začátku a nějaké ty reklamní věci ( třeba slevu do Adidasu!). V průběhu závodu jsme museli proběhnout pěti branami, kde jsme dostali pořádnou barevnou sprchu, až měl člověk barevný prášek v nose, očích a puse taky! Sranda to byla velká! Pětikilák nám s Maruškou utekl jak nic. Dokonce jsme doběhly mezi prvníma, což nás taky potěšilo. J  Ale úplně největší srandou bylo, když jsme jely domů přes celou Prahu s barvama po celém těle. Asi na nás lidi koukali jak na blázny, ale my jsme hrdě šířily barvu dál!!!

Ještě jedna zajímavost. Běželo se to v areálu psychiatrické léčebny Bohnice. ( aspoň jsme tam všichni zapadli ;) )

//

EN

First weekend  in September belongs to colours. Well, Saturday did belong to colours, but today is Sunday and I still can‘t get rid of that pinky coulour from my arms. Basically, it was a running race, but I don‘t think, that many people were racing. It was more about to enjoy it! How did I find out this race? Well, it was unbelievable coincidence. It was Wednesday morning and I was rushing to my class after training and I saw a poster for this race. Right after I came to my class, I google it. Than I needed to find a victim, who could possibly join me. When Mary said „yes“, I was jumping up in the air ( imaginary, because I was still in school ). So we quickly did the online registration and hurray we could look forward on Saturday.

The race itself was briliant! We got a sunglasses, t-shirt, colourful powder and some commercial stuff ( for instance: discount to an Adidas shop! ) in our „racing package“. During the race, we had to run through the coulourful gates where we got a big colour shower. After this gate, we had the powder in nose, mouth and eyes! It was a big fun! The 5k was quickly done, because we were enjoying it the whole time. We actually crossed the finish line between first finishers, so we can be quite happy! But the biggest fun was when we had to go through the whole Prague with colours on our bodies. People in underground probably looked at us like on some morons, but we were spreading the colour!

GoPro photo:

detaily barev/details

stay awesome!

Portlaois

CZ

V pátek mi začaly mé první 3 dny volna. Nelenila jsem a hnedka jsem podnikla "výlet" do města Portlaois [ čti Portlýš ] na průzkum, které je zhruba 25 km od místa, kde bydlím. Využila jsem toho, že má hostmother jezdí přes Portlaois každý den do práce a svezla se do města. První věc, která byla na mém listu v hlavě bylo ' jít do bazénu '. Jakmile jsem získala milion prospektů a mapiček v hrabství Laois [ čti Lýš ], tak jsem se vydala hledat místní Leisure centrum. Asi po 10 minutách chůze a zhruba 20 fotek jsem byla na místě. Bazén jsem měla skoro celý pro sebe, teda kromě skupiny paní, které přišly na svou hodinu aqua aerobicu. Mohla bych být ve vodě pořád, ale po hodině a půl jsem si řekla, že už je čas jít. Chvíli poté za mnou přišla malá holčička s tatínkem a povídají, že opravdu hezky plavu a najednou se z toho rozvinula příjemná konverzace. Musím říct, že lidé v Irsku jsou dost přátelští a klidně se s vámi začnou bez okolků bavit aneb " konverzaci z ničeho nic "  jsem zažila na bazéně a na autobusové zastávce a druhý den i v irish pubu. Ne mnoho čechů by něco takového udělalo. V odpoledních hodinách jsem se vracela autobusem do vesnice, u které bydlím. 

1) autobus měl 10 minut zpoždění ( a to je prý ještě dobré ) 

2) 15 minut jízdy za 4 € ( jo, použila jsem ISIC, ale stejně je to hrozně moc ) 

Jakmile jsem vystoupila z autobusu, tak jsem viděla, jak se blíží opravdu " krásné " dešťové mraky. Po 1o minutách chůze začlo pršet, potom začlo lejt a potom? Uplná průtrž mračen. Nemělo smysl se někde schovávat, protože stejně nebylo kde a nějakým nepochopitelným způsobem mi bylo naprosto jedno, že jsem kompletně promočená až na kost ( mikina mi schla 2 dny ). Byl to super den. Znáte ten skvělý pocit, kdy jdete spát s naprostou unaveností? 

//

EN

My first 3 days off started on friday. I wasn't lazy and right away a set off to town Portlaois for a little trip , which is 15 km away from the place, where I live. I used the opportunity to join my hostmother on her drive to work, because she drives through this city. First thing I knew I wanted to do was ' go for a swim ' . After I received a tons of prospects and maps of county Laois, I started to look for the local Leisure center. 10 minutes later and about 20 new photos in my GoPro, I was there. I had the whole pool just for myself, except the group of ladies, which came to their aqua aerobic session. I could be in the water all the time, but after hour and half I said to myself, that it is time to go. Few minutes after I left the pool, one little girl and her father came to me with " you swim very good " and suddenly one lovely chat started up. I have to say, that people in Ireland are quite friendly and they start chat with you just so. I had " conversation just so " in pool, bus station and day after in an irish pub. Not many of czechs would ever do that ( but my mom definitely would ). In afternoon time I caught a bus to the village, which is 2 km from my house. 

1) the bus was 10 minutes late ( which is apperently not that much ) 

2) 15 minutes ride for 4 € ( yes, I used my ISIC card, but still so much money )

After I got off the bus I saw massive, scary rain clouds. It didn't take much and rain begin. Soon there was the one of the biggest rain ever. No chance to save myself, but for one nonexplainable reason I didn't care if I will be wet ( my hoodie was drying 2 days ). It was a great day. Do you know that great feeling, when you are falling asleep with absolut tiredness in hands and legs?

why am I smiling, when the rain is just about to begin? 

anyway.... STAY AWESOME :) 

XX

First swim outside.

Basically on Monday we had a first training outside! It was great, really. I love swimming outside, because you can breathe a proper fresh air and also get tan ( if the sun is shinning). I somehow knew, that we are gonna swim outside, so I bring my GoPro!

"Can you see the wall on the other side? That's where you have to swim!" 

*stay awesome*

swimming, I guess?

Hi, hello!

How are you?
Great?
Me too!

Awkward.

Just skip to the good bit. Last weekend I was taking part on international swim meeting called "Praha 2014". For me it was a very important swim meet and it was also very successful! I reached my personal best in every single race, which is absolutely AWESOME. I am happy, my coach is happy, my dad is happy, everyone is happy!
I really enjoyed it. I took so many photos on my GoPro, it's unbelievable! You will have to go through (almost) all of them. I still can't get enough, how great this camera is. It is indescribable!!!

stay awesome