Barvám neutečeš

CZ

První víkend v září patřil barvám. Teda spíš sobota patřila barvám, ale teď je neděle a já se furt nemůžu zbavit růžové na rukou. V podstatě to byl běžecký závod, ale nemyslím si, že to lidi brali jako závod, ale spíš si to užít! Jak jsem se o téhle akci dozvěděla? No byla to neskutečná náhoda! Ve středu ráno si to tak normálně po tréninku špacíruju do třídy a najednou spatřím plakát inzerující tenhle závod. Tak to honem googlim, jakmile byla ve škole volná chvilka a zároveň sháním nějakou oběť, která by se zúčastnla se mnou.  Když na tuhlectu šílenou akci Maruška kejvla, tak jsem skákala radostí do vzduchu ( imaginárně, pořád jsem byla ve škole ). Tak jsme se obě rychle přes internet registrovaly a bylo to.

Samotný závod byl naprosto skvělý! Dostaly jsme v „závodním balíčku“ sluneční brejle, tríčo, barevný prášek do začátku a nějaké ty reklamní věci ( třeba slevu do Adidasu!). V průběhu závodu jsme museli proběhnout pěti branami, kde jsme dostali pořádnou barevnou sprchu, až měl člověk barevný prášek v nose, očích a puse taky! Sranda to byla velká! Pětikilák nám s Maruškou utekl jak nic. Dokonce jsme doběhly mezi prvníma, což nás taky potěšilo. J  Ale úplně největší srandou bylo, když jsme jely domů přes celou Prahu s barvama po celém těle. Asi na nás lidi koukali jak na blázny, ale my jsme hrdě šířily barvu dál!!!

Ještě jedna zajímavost. Běželo se to v areálu psychiatrické léčebny Bohnice. ( aspoň jsme tam všichni zapadli ;) )

//

EN

First weekend  in September belongs to colours. Well, Saturday did belong to colours, but today is Sunday and I still can‘t get rid of that pinky coulour from my arms. Basically, it was a running race, but I don‘t think, that many people were racing. It was more about to enjoy it! How did I find out this race? Well, it was unbelievable coincidence. It was Wednesday morning and I was rushing to my class after training and I saw a poster for this race. Right after I came to my class, I google it. Than I needed to find a victim, who could possibly join me. When Mary said „yes“, I was jumping up in the air ( imaginary, because I was still in school ). So we quickly did the online registration and hurray we could look forward on Saturday.

The race itself was briliant! We got a sunglasses, t-shirt, colourful powder and some commercial stuff ( for instance: discount to an Adidas shop! ) in our „racing package“. During the race, we had to run through the coulourful gates where we got a big colour shower. After this gate, we had the powder in nose, mouth and eyes! It was a big fun! The 5k was quickly done, because we were enjoying it the whole time. We actually crossed the finish line between first finishers, so we can be quite happy! But the biggest fun was when we had to go through the whole Prague with colours on our bodies. People in underground probably looked at us like on some morons, but we were spreading the colour!

GoPro photo:

detaily barev/details

stay awesome!

Dublin city!

CZ

Dublin! Neděle v Dublinu! To zní ještě líp. Aneb co se dělo minulou neděli. Já, Ester a Maru jsem se konečně dohodly, kdy navštívíme hlavní město Irska, takže jsme nasedly do Dublin expresu a hoďku a půl a o ( jenom ) 3 € chudší jsme byly na místě. Co všechno jsme stihly navštívit: Trinity college, Grafton street a jejích milion obchodů, St. Stephen's park, The Shelbourne hotel, House of parliament, Temple Bar, O'Connell street. Jeden den je prostě málo na tak hezké město. Už teď plánuju, kdy se vrátím, protože je toho tolik k objevování! Město samo o sobě mi hodně připomínalo Londýn. No prostě krása. Potkaly jsme slováka, který pracoval v souvenir shopu, od kterého jsme se dozvěděly, že žije v Dublinu už bydlí 6 let a začínal zde úplně od nuly ( a teď je šéfem obchodu ). Nebyly jsme okradený ( zázrak, protože se v Dublinu prej hodně krade ) a ani jsme nic neztratily. Jenom naše peněženky utrpěly ( pohledy, suvenýry, oblečení apod. ). Chtěla jsem hrozně moc využít Dublin bikes ( podobně jako v Londýně ), abychom toho stihly co nejvíc, ale ukázalo se, že půjčení kola je trochu složitější než se zdálo. Tak snad příště. Na každém rohu jsou pouliční umělci, kteří jsou opravdu dobří v tom co dělají ( kouzelníci, zpěváci, hráči na trumpetu ). Den to byl skvěle užitý a vím, že s Dublinem jsem ještě neskončila. 

//

EN

Dublin! Sunday in Dublin! That sounds even better. So this is what happened last sunday. Me, Ester and Mary finally set up a date, when we visit the capital city of Republic of Ireland, so we board on Dublin expres coach and after hour and a half and ( only ) 3 € poorer we were there. What we've visited: Trinity college, Grafton street, St. Stephen's park, The Shelbourne hotel, Hpuse of parliament, Temple Bar, O'Connell street. One day is not enough for sucha beautiful city like this. I am already planning my next visit, because there is so much to explore. The city reminds me London a lot. Just stunning. We met one slovak guy, who worked in souvenir shop. He told us, that he lives 6 years in Dublin now and he started here from absolute bottom ( and he is the boss of the shop ). Nobody robbed us ( which is very common thing in Dublin ) and we didn't loose anything. Just we are now poor ( postcards, souvenirs, clothes etc. ). I wanted to try use the Dublin bikes ( similar like in London ) to see as much as we can, but it turned out, that it's a bit more coplicated than it seemed to be. Next time hopefully. You can see a street artists in basically every corner and they are great in what they are doing ( magicians, singers, players on trumpet ). It was a great day and I now, that I am not finished with Dublin ( yet ).

Photodocumentation:

Stay awesome,

Xx